Případ IKEA

= Ingvaru Kampradovi, †27. 1. 2018 =
Praha. Podzim loňského roku. Bylo ještě krásně teplo, ale už kvetly astry a brzká rána se hlásila chladem, který později přejde v zimu. Tedy za předpokladu, že letos nějaká zima vůbec přijde. Ale to jsem už moc daleko, protože tohle všechno nastane (pokud nastane) až po mé první návštěvě v obchodě Ikea. První věc, nad kterou jsem začal přemýšlet, vyšla z Tomášovi věty: "Chtěl bych se stavit v Ikee." Co vlastně znamenají ta čtyři písmena – pokud vůbec něco? Je to zkratka? Nebo nahodilý shluk písmen, kterým dala smysl až skutečná existence nadnárodního řetězce prodejen? Odpověď jsem našel na internetových stránkách ikeafan.cz. Slovo Ikea je zkratka z počátečních písmen jména majitele (Ingvar Kamprad), farmy na které vyrostl (Elmtaryd) a nedaleké domovské osady Agunnaryd v jižním Švédsku. A mám to. Přesto nás čeština jaksi podvědomě nutí zkratku skloňovat: Ikea bez Ikey, s Ikeou, o Ikee, voláme oslovujeme Ikeo! atd. Naštěstí jsme národem, který si dokázal v minulosti poradit s nejrůznějšími zkratkami, které občas zněly jako jazykolamy – VŘSR, OPBH, OÚNZ, RVHP, PSVB… tak si přeci poradíme i s Ikeou.
Ikea je akronymem – tedy slovem vzniklým z počátečních písmen jiných slov. Je to vlastně jednoduché. Ikea skloňujeme stejně jako slovo Čedok, kolchoz nebo třeba gestapo (všechny tři jsou tzv. zkratkové složeniny, zatímco kolchozník či gestapák jsou zkratkové odvozeniny). Je to zřejmý důkaz života jazyka, že dokáže absorbovat cizí slova, skloňovat nebo počeštit zkratky. Nedávno jsem slyšel – pro mě naprosto neznámý – terminus technicus: frikulín. Na dotaz, co to vlastně znamená, jsem dostal zajímavou odpověď: je to počeštěný význam zkratky FCI, tedy free, cool a in. Třeba takhle: "Kdo má nejkulaťoulinkatější jablíčko, je nejvíc frikulín." (Nechtěl bych být překladatelem, na kterého někde v textu vyskočí takováhle věta.) Zajímavé je, že mnoho lidí si je schopno a ochotno informace vygůglovat, ale neznám nikoho, kdo by si cokoliv chtěl vyseznamovat… Ale zpět do Ikey.
Ve svých čtyřiceti letech jsem do ní poprvé vstoupil. Poznával jsem hrníčky, stolky nebo stojací lampu, které máme doma nebo se kterými se setkávám na návštěvách u přátel. Pobavili mě jakési čokoládové kuličky obalené v kokose, které měly na obalu švédskou vlajku a pod tím napsáno, že jsou vyrobené v Německu. Globalizace je skutečně globální.
Ale nejvíc jsem si "uletěl" na zařízených pokojících. Třeba pokoj pro dva lidi – kuchyň a něco, co je zároveň obývacím pokojem, jídelnou i pracovnou. Představa, že bych v takový super těsný díře měl s někým žít několik let, mě docela deprimovala. Jak jsme postupovali labyrintem prodejny dál, pokoje se zvětšovaly. V dalším vzorovém bytě jsem si všiml knih v malé knihovně. Protože jsem bibliofil, podíval jsem se, co Ikea nabízí. Nic překvapujícího, tituly jako Kvinna medfödelsemärke Håkana Nessera; Upp till toppen av berget Arne Dahla nebo Göm mig i ditt hjärta Torstena Petterssona. Jen si myslím, že si moc nepočtu a že dokonce ani tak pružný jazyk, jakým je čeština, nedokáže počeštit slovo jako medfödelsemärke – což by mělo znamenat "mateřské znaménko", jak jsem si vygůgloval (viz. výše).
Opustili jsme pokoje a byty a zastavili se u postelí. Neznám strašnější pohled, než se dívat na halu plnou prázdných postelí. Sněhurka by si tady mohla vybírat několik let, než by vyzkoušela všechny. Na některých z vystavených exponátů lidé polehávali. Pravděpodobně pro to, aby si vyzkoušeli, jak se jim leží. Ale mám lepší teorii. O kousek dál je jídelna. Nepodíval jsem se na jídelní lístek, takže nevím, jestli nabízejí švédskou nebo českou kuchyni. Pokud je v nabídce švédská kuchyně, úplně mě podle jména neláká torsk nebo kött bollar. Přesto jsem Tomášovi řekl: "Dokonalý místo. Tady se nacpeš, jenom přejdeš o kousek vedle a hned si můžeš dát šlofíka. Předpokládám, že ani deku nemusíš mít vlastní…"
Nevím, kolik lidí už v Ikee bylo. Stejně tak nevím, kolik jich tam ještě nikdy nebylo. Já to bez ní vydržel čtyři desítky let a mám pocit, že na další návštěvu si klidně dalších 40 roků počkám. Podivným faktem ovšem zůstává, že já jsem si z této prodejny nábytku odnášel domů balíček zrnkové kávy. Je na něm nápis: Espresso Hella Bönor. Snad nám bude chutnat.